Nezapomeňte na prevenci letních průjmů.
S příchodem teplých letních měsíců se zvyšuje riziko výskytu průjmových onemocnění, která mohou snadno zkazit dovolenou i volné chvíle. Vysoké teploty, častější cestování a změny ve stravovacích návycích totiž nahrávají nejen běžným dietním chybám, ale i infekcím způsobeným bakteriemi, viry či parazity. Letní průjmy sice často nejsou vážné, přesto však vyžadují pozornost – zejména u dětí, seniorů a chronicky nemocných osob. Včasná léčba a důsledná prevence mohou výrazně zmírnit průběh onemocnění a předejít komplikacím.
Léčba obecně:
U tohoto onemocnění je zcela rozhodující a zásadní rehydratace – u kojenců 150 ml/kg/den, batolat 100-120 ml/kg/den, u dospělého 3-4 l/den (podle množství ztrát). Obvykle stačí mírně oslazený a osolený černý čaj, minerální vody neperlivé nebo pro děti speciální rehydratační roztoky (Kulíšek). U těžších variant bývá již nutná infuzní léčba. Součástí léčby je i protiprůjmová dieta s omezením tuků a mléčných výrobků. Podle typu průjmu je dále možno užít adsorbencia (Carbo, Smecta), probiotika, antisekreční látky nebo antimotilika (Imodium). Antibiotika jsou vhodná jen v indikovaných případech u těžkých průběhů nemoci.
Neinfekční průjmy
Příčiny: dietní chyba (často o dovolených),
nevhodná kombinace potravin,
konzumace většího množství ovoce a nápojů,
konzumace a nesnášenlivost nezvyklých a kořeněných jídel,
některé mořské ryby či plody moře ciguatoxin a scombrotoxin způsobují navíc i neurologické příznaky jako dysestezie a slabost,
první příznak při otravě houbami (muchomůrka zelená),
doprovodný symptom u virových hepatitid, listerióz, leptospiróz.
Infekční průjmy
Z infekčních příčin se u letních průjmů jedná hlavně o bakteriální etiologii, především kampylobakteriózy asalmonelózy; o nemoc špinavých rukou (bacilární dyzenterii) jde dnes již výjimečně. Méně časté jsou virové průjmy, způsobené např. enteroviry.
Kampylobakterióza
Nejčastější bakteriální střevní infekce v ČR (běžnější než salmonelóza).
Příčina nárůstu výskytu: vyšší konzumace drůbežího masa.
Původce: Campylobakter jejuni, Campylobakter coli.
Přenos: kontaminovaným drůbežím masem (chlazená kuřata kontaminovaná až ze 75 %!), kontaktem s infikovanými zvířaty či mazlíčky, vzácně vodou, mlékem.
Příznaky: lehký průjem, ale i hemoragická kolitida s horečkami, bolestmi břicha, hlen a krev ve stolici až masivní krvácení do břicha, vzácně pseudoappendicitida nebo extraintestinální formy onemocnění.
Inkubační doba 1-7 dní.
Terapie: rehydratace, dieta, probiotika, nelze antimotilika! (Imodium ne), antibiotika jen u těžkých forem.
Salmonelóza
Druhé nejčastější bakteriální střevní onemocnění v ČR, v posledních letech výrazný pokles.
Původce: rod Salmonella.
Přenos: kontaminovanou potravou – vejce a výrobky z vajec, maso (ryby, drůbež), ale i koření a čokoládové tyčinky.
Inkubační doba 6-48 hodin.
Příznaky: lehké průjmy až těžká febrilní gastroenteritida nebo kolitida, horečka, zvracení, bolesti břicha, až desítky zelených a vodnatých stolic, krev a hlen ve stolici, může být i těžká dehydratace.
Terapie: rehydratace, dieta, probiotika, antibiotika jen v některých případech.
Prevence: vejce a maso jen ze známých chovů, vejce nemýt, potraviny uchovávat v chladu, delší tepelná úprava vajec a masa, maso neomývat, oddělené kuchyňské nástroje, mytí rukou, správné uchovávání potravin, pozor na tepelně neupravená vejce (majonézy, tiramisu), omývat zeleninu, koření přidávat do pokrmů zatepla.
Cestovatelská varianta
Nejčastější cestovatelské onemocnění, až u 60 % cestovatelů.
Nástup: obvykle v prvním týdnu po příjezdu, trvá 3-5 dní.
Rizikové oblasti: rozvojové země jižní a jihovýchodní Asie, Afrika, Střední a Jižní Amerika, ale i oblast Středozemního moře.
Původci: převážně bakterie (hlavně enterotoxické kmeny E. coli, dále kampylobaktery, salmonely, shigely, Vibrio), méně viry (rotaviry, noroviry) či paraziti (giardióza), četné neinfekční příčiny.
Příznaky: obvykle mírnější, průjmy, zvracení, bolesti břicha, většinou bez horečky.
Prevence: opatrnost při konzumaci místní stravy a nápojů, pozor na led z neznámého zdroje, pít balenou vodu, vyvarovat se tepelně neupravené zeleniny, zálivek, špatně upraveného masa, loupat ovoce, zuby čistit balenou vodou.
Terapie: opět je zásadní rehydratace (rehydratační roztoky, pro děti Kulíšek), dieta – vhodná jsou i antimotilika (rychlé zastavení průjmu, Imodium, Loperon) – ale ne při podezření na infekční původ, dále adsorbencia (aktivní uhlí, Smecta), probiotika (laktobacily, Enterol) – vhodná jsou i preventivně, antibiotika jen v indikovaných případech.
Ať už se průjem objeví jako důsledek dietní chyby, nebo infekce z exotické destinace, nejdůležitějším krokem v léčbě zůstává dostatečná rehydratace a klidový režim. Prevence je však ještě účinnější – důkladné mytí rukou, bezpečné zacházení s potravinami a opatrnost při konzumaci neznámých jídel a nápojů, zejména na cestách, může ušetřit mnoho nepříjemností. Léto je časem odpočinku a zážitků – nenechte si ho pokazit zdravotními potížemi, kterým se dá snadno předejít.
PharmDr. Kateřina Zimáková
Vedoucí lékárník
