Paliativní péče má už své nezpochybnitelné místo v systému zdravotní péče. Prioritním úkolem je její dostupnost. Jak zajistit, aby se erudovaná a kvalitní péče dostala ke všem lidem, kteří ji v závěru života potřebují? Tato otázka se nás týká víc, než se může na první pohled zdát.
Když čísla mluví o lidech
Dobře žít a dobře zemřít. Zdánlivě jednoduchá věta. V závěru života však člověk téměř vždy potřebuje podporu blízkých i odbornou péči. Proto se ve slovech „zemřít dobře“ skrývá také velká odborná výzva. Česká republika se navíc nachází na prahu demografické změny, která nemá v moderní historii obdoby.
Podle aktuálního “Doporučení České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP ke struktuře a kapacitě sítě poskytovatelů specializované paliativní péče”[1] potřebuje paliativní péči v posledním roce života přibližně 85 tisíc dospělých ročně. Pokud započítáme i časnou paliativní péči, může jít až o 150 až 200 tisíc lidí. Nejde ale jen o čísla. Za každým z nich je konkrétní pacient – člověk a jeho životní příběh. A stejně tak konkrétní zdravotník, který společně se svými kolegy hledá nejlepší cestu, jak poskytnout erudovanou, komplexní, respektující a empatickou péči.
Přínos multidisciplinárního týmu
Právě proto je paliativní péče v principu týmová a multidisciplinární. Spojuje lékaře, sestry, psychology, sociální pracovníky i kaplany, někdy další profese, například fyzioterapeuty, aromaterapeuty. Každý z nich přináší do týmu své odborné znalosti, které doplňuje a prohlubuje v oboru paliativní péče.
Schopnost týmové spolupráce, odborné znalosti a jistota v rozhodování jsou dovednosti, které se nedají získat ze dne na den. Vyžadují čas, zkušenost i podporu. Proto je důležité, aby zdravotníci měli možnost své znalosti a dovednosti průběžně rozvíjet a měli k dispozici podporu pro další vzdělávání i pro sebepéči.
Všechny popsané aspekty péče se samozřejmě netýkají jen specializovaných týmů paliativní péče, ale i všech odborností a poskytovatelů, kteří se starají o nemocné v situaci pokročilé nemoci a závěru života.
Nová zkušenost z prostředí psychiatrie
Jedním z míst, kde se paliativní péče nově rozvíjí, je i Psychiatrická nemocnice Bohnice. Ta letos otevřela Oddělení podpůrné a paliativní péče – první pracoviště svého druhu v rámci psychiatrické nemocnice v České republice.
Paliativní péče bývá často spojována především se somatickými onemocněními, například s onkologickými diagnózami. V prostředí psychiatrie ale získává nový rozměr. Setkává se zde s pacienty, kteří žijí s vážným duševním onemocněním dlouhodobě a jejichž zdravotní stav bývá komplexní. Právě v tomto prostředí se s větší naléhavostí otevírají otázky lidské důstojnosti: co lze pro pacienty udělat, aby jejich život byl přijatelně dobrý i ve chvílích, kdy už nelze očekávat uzdravení.
Kde systém potřebuje posílit
Zkušenosti jednotlivých pracovišť však zároveň ukazují, že rozvoj paliativní péče je i systémovou otázkou. Doporučení ČSPM ČLS JEP jasně ukazují, že českému systému stále chybí dostatečný počet mobilních hospiců, nemocničních konziliárních týmů i ambulancí paliativní medicíny. Zcela chybějí také lůžková oddělení paliativní péče v rámci nemocnic. Chybějící kapacity zařízení se přirozeně promítají i do reálné dostupnosti péče v regionech.
Prognózy do roku 2035 navíc ukazují, že potřeba péče bude dále růst. Analytický materiál ÚZIS předpovídá nárůst celkového počtu úmrtí ze 113 000 na 127 000 ročně, tedy o 12 %. Počet osob ve věku 85+ se podle této prognózy zvýší o 84 %, počet očekávatelných úmrtí o 16-19 %. Potřeba poskytování péče v segmentu péče sociálně-zdravotní a péče v závěrečných dvou letech života mezi roky 2025 a 2040 podle této prognózy vzroste 2,1-2,5x. Tato čísla nejsou jen demografickou statistikou. Jsou za nimi pacienti s jejich komplexními potřebami. Staví nás před otázku, co je třeba udělat, aby se systém mohl dále rozvíjet. Jednou z klíčových potřeb je právě rozšiřování odborné komunity a cílená podpora vzdělávání odborníků.
Systémová podpora celé komunity
Význam vzdělávání dokládá i zkušenost z PN Bohnice. Primář Ondřej Kopecký stojí nejen za vznikem Oddělení podpůrné a paliativní péče, ale také za založením Nadačního fondu pro rozvoj paliativní péče:
„Mou motivací bylo především to, že se ve své roli primáře i předsedy odborné společnosti věnuji rozvoji paliativní péče v České republice napříč poskytovateli a službami. Aktivní podpora tohoto rozvoje je možná v různých oblastech a v různých formách a jednou z možností je i forma nadační grantové podpory. Nadační podpora umožňuje zacílit podporu tam, kde je to pro zavedený systém složité nebo nedosažitelné.“
Nadační fond pro rozvoj paliativní péče se věnuje grantové a stipendijní podpoře těch, kteří se chtějí v oboru paliativní péče vzdělávat.
Vzdělávání jako investice do budoucnosti
V čele nadačního fondu stojí ředitelka Markéta Červenková, která se věnuje oblasti psychologie a filantropie. Její vize je rozvíjet fond jako nástroj podporující systémové změny:
„Paliativní péče stojí na zdravotnících a dalších pečujících profesích, které denně nesou mimořádnou odbornou i lidskou zátěž. Vnímám jako zásadní, aby jim systém poskytoval oporu, tzn. kvalitní vzdělávání, profesní zázemí, prostor pro rozvoj, sdílení i regeneraci. Nadační fond v tomto smyslu chápu jako nástroj, který dokáže tuto podporu poskytovat flexibilně, cíleně a s respektem k realitě jejich práce.“
I když investice do vzdělání jsou vždy dlouhodobé, už dnes je možné vidět první dopady. Díky podpoře fondu bylo například v posledních třech letech podpořeno 50 % atestujících lékařů v oboru paliativní medicína v České republice.
Činnost fondu nesměřuje pouze k lékařům. V rámci grantových a stipendijních programů mohou získat podporu pro rozvoj a vzdělávání zástupci všech profesí multidisciplinárních týmů i vedení organizací. Fond podporuje i rozvoj profesní komunity, spolupráci a sdílení zkušeností.
Každá změna začíná u člověka
Zkušenost z PN Bohnice i data z celé republiky ukazují společný jmenovatel: klíčem je vzdělaný člověk. Odborník, který rozumí principům paliativní péče, dokáže naslouchat a ví, kdy a jak je potřeba spolupracovat s ostatními.
Paliativní péče není jen péče v samém závěru života. Časná paliativní péče je určena pacientům od počáteční fáze závažného onemocnění. Jejím cílem je komplexní podpora zaměřená na kvalitu života, respekt k preferencím, podpoře blízkých, porozumění a partnerství s nemocným. Nástrojem není léčba odlišná, nýbrž vědomé zacílení na všechny oblasti života, do kterých závažná nemoc vstupuje. Paliativní péče je způsob přemýšlení o pacientovi jako o člověku s jeho hodnotami, přáními a vztahy. O člověku a jeho rodině. A také o podpoře, kterou potřebují nejen pacienti, ale i jejich blízcí a neformální pečující.
Rozvoj paliativní péče v psychiatrii navíc ukazuje, že tento přístup má své místo i tam, kde se dříve uplatňoval jen okrajově. Přináší nové otázky, ale zároveň i nové možnosti, jak podporovat pacienty i zdravotníky.
Péče, která se týká nás všech
Demografický vývoj naznačuje, že potřeba paliativní péče bude v následujících letech dál růst. Otázkou proto není, zda bude nutná změna. Otázkou je, jak ji dokážeme připravit včas a s dostatečnou kvalitou.
Příklady z praxe, jako je vznik pracoviště paliativní péče v PN Bohnice, ukazují, že změna je možná. Vyžaduje však trpělivost, spolupráci a odvahu investovat do lidí.
„Věřím práci, jejíž výsledky se projeví až v čase. Práci, která vyžaduje vytrvalost a odvahu investovat energii tam, kde návratnost není okamžitá, ale o to je hlubší a trvalejší,“ říká ředitelka NF Markéta Červenková.
Paliativní péče není službou pro malou skupinu pacientů a jejich rodin. Je součástí moderního zdravotnictví, které usiluje nejen o léčbu a prodloužení života, ale také o jeho kvalitu v samém závěru. A právě v tom spočívá její význam – tichý, nenápadný, ale zásadní pro každého z nás.
Predikce potřeby specializované paliativní péče do roku 2035
| Počet úmrtí ročně | Počet osob ve věku 85+ | Očekávatelná úmrtí |
| 127 000 | 394 000 | 78-80 000 |
| ↑ 12 % oproti 2025 | ↑ 84 % oproti 2025 | ↑ 16-19 % oproti 2025 |
Iva Adlerová
Nadační fond pro rozvoj paliativní péče
Zdroj: Stavební spořitelna ČS – Buřinka
