Objasnění procesu vycházek z léčeben soudním znalcem v oboru psychiatrie a sexuologie MUDr. Markem Pávem, Ph.D., MBA
Hodně pozornosti vyvolalo o víkendu policejní pátrání po muži, který se nevrátil z vycházky do Psychiatrické nemocnice v Praze Bohnicích. Policie varovala, že tento muž může být nebezpečný. Není to poprvé, kdy se stalo něco takového. Pro Radiožurnál objasňuje proces vycházek z léčeben MUDr. Marek Páv, Ph.D., MBA, soudní znalec v oboru psychiatrie a sexuologie, lékař Nemocnice Bohnice a pedagog Univerzity Karlovy.
Jak je ten systém nastavený? Za jakých okolností mají pacienti, kteří se dopustili násilného činu, nárok na vycházky a kdo o tom rozhoduje?
Je-li nám takový pacient svěřen do péče, musíme stanovit individuální rizikový profil. Snažíme se určit, co zapříčinilo dané jednání, a ta rizika se pak pokoušíme léčit. V případě osob s vážnými duševními onemocněními jde hodně často o farmakologickou léčbu.
Poté čekáme určitou dobu v bezpečném prostředí uzavřeného oddělení. Zjišťujeme, zda je odezva na léčbu přiměřená, nakolik pacient dodržuje režimová opatření daného oddělení, jak se zúčastní skupinových terapií atd.
Po určité době je možné rizika přehodnotit a umožnit překlad na oddělení s menší mírou zabezpečení. Následně se znovu sleduje a testuje, nakolik je jeho zdravotní stav stabilní. Dokud multidisciplinární tým spolu s primářem oddělení nedojdou k závěru, že je možné pacientovi na jeho písemně podanou žádost o propustku vyhovět. Pak je za dodržení určitých opatření propustka povolena.
Když takový pacient dostane vycházku, je vždy natolik zaléčen, že opravdu nehrozí nebezpečí? Dá se říci, jak dlouho to zaléčení funguje?
Je to striktně individuální a tak nám to i ukládá zákon o specifických zdravotních službách, který reguluje a určuje pravidla našeho léčení. Na jednu stranu vyvažuje zcela přiměřenou a pochopitelnou obavu o zabezpečení společnosti. Na druhou stranu je třeba respektovat určitou ochranu práv pacientů, takže vždy záleží na individuálním zvážení.
Pokud umožníme opuštění oddělení, jde vždy nejprve o vycházku s dozorem personálu. Pakliže je pacient skutečně v realitě a jedná stabilně, můžeme přistoupit ke krátkodobému opuštění oddělení v rámci nemocnice.
Teprve poté, co je jeho profil dostatečně dlouho stabilní, lze uvažovat o propustce na návštěvu rodiny nebo v doprovodu rodinných příslušníků někam mimo nemocnici, například do místa trvalého bydliště.
Přebírají v tu chvíli zodpovědnost za pacienta rodinní příslušníci nebo blízcí?
Podpora rodinných příslušníků je samozřejmě velmi důležitá a často i zásadní, ale ve striktním slova smyslu odpovědnost za povolení propustky nese tým pacientova oddělení.
Co jsem zatím nezmínil a velmi důležité, je, že celý tento proces je dozorován soudem. Tudíž soudce se také pravidelně dotazuje, zdali léčba probíhá úspěšně, a jestli ne, tak v čem ji vidíme jako neúspěšnou? V čem se nedaří snižovat rizika nebo podporovat protektivní faktory, které by naopak měly bránit manifestaci násilného jednání.
Zdroj: iRozhlas.cz
