Jak můžete pomoci a přispět na stavbu nové střechy kostela?
Převodem svého finančního daru na účet:
číslo účtu ČNB.: 73033081/0710
IBAN: CZ08 0710 0000 0000 7303 3081
SWIFT (BIC) CNB AC ZPP
Jsme vděčni za Vaší podporu!
Základní kámen secesního kostela sv. Václava byl položen 17. prosince 1914. Do užívání byl kostel dán 1. listopadu 1919 po vysvěcení pomocným biskupem pražským Janem Sedlákem. Architektem stavby byl Václav Roštlapil, z jehož dalších budov po Praze si připomeňme alespoň Akademii výtvarných umění nebo Strakovu akademii, dnešní sídlo vlády.
Věž
Nemocniční kostel sv. Václava byl vystavěn firmou významného prvorepublikového podnikatele a politika Otakara Nekvasila. Podnikatel z Karlina, jako součást Královského českého zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích a stojí takřka v jeho středu. Už zdálky je vidět 55 metrů vysokou kostelní věž, která měla být odstraněná za II. světové války. Aby její měděná báň nebyla použitá jako orientační bod při leteckých náletech spojeneckých vojsk na Prahu.
Po únoru 1948, velkou část Psychiatrické léčebny, včetně kostela, proměnilo Ministerstvo obrany ve vojenská kasárna. Věž byla věž součástí protivzdušné obrany hl.m. Prahy. Není též bez zajímavosti, že firma Hainz, která do ní roku 1922 instalovala věžní hodiny, se o ně stará podnes. Do věže kostela, která je od II. světové války bez zvonů (všechny tři byly posvěceny 21.12.1930). Z bezpečnostních důvodů není vstup povolen.
Prohlídka vně kostela
Protože v letech 1951 až 1989 sloužil kostel převážně jako skladiště, z původní výzdoby uvnitř kostela se zachovalo jen málo. Na vnější straně kostela však nalezneme obrazy Jindřicha Hlavína z glazurovaných dlaždic. Jedná se o naše národní světce: sv. Václava a sv. Ludmilu na průčelí, sv. Anežku na západní zdi kostela a sv. Vojtěcha na východní.
Na místo, kde se původně nacházel oltář se svatostánkem (mimochodem, byl ze stavebních důvodů situován na sever, nikoliv na východ, jak je tomu u katolických kostelů obvyklé), nás dodnes upozorňuje na vnější zadní zdi kostela vyobrazení sv. Norberta s monstrancí, který sice není původem Čech, ale ostatky tohoto zakladatele premonstrátského řádu z 12. století, byly přeneseny roku 1626 z Magdeburgu do kláštera na Strahově a tak i on patří k zemským ochráncům.
U vchodu do sakristie, který se nachází na západní straně kostela a v současnosti je opatřen mříži z dílny uměleckého kováře Filipa Smyčka, je vyobrazení Matky Boží s dítětem, kam pacienti často přicházejí zapálit svíčky a vyslovit své modlitby, když je kostel zamčený. Zachovala se rovněž vnější sochařská výzdoba, ať už se jedná o sochy patronů lékařského stavu sv. Kosmy a Damiána od Františka Hergesella ml., anebo o pískovcový vstupní portál od Celestýna Kloučka, který zachycuje motiv Ježíše jako Dobrého pastýře, pod ním klečící anděly, kteří se klanějí kříži, a nad ním je umístěn státní znak v podobě dvouocasého lva.
Původní vybavení kostela
Interiér kostel byl v letech 1948 až 1989 silně poničen a proto si můžeme už jen připomenout, že autorem trojdílného hlavního oltáře s obrazem patrona kostela sv. Václava na koni a s věrozvěsty sv. Cyrilem a Metodějem po stranách, byl Jakub Obrovský. Týž autor zobrazil také další postavy „Českého nebe“, které se zachovaly po stranách presbytáře: nalevo sv. Prokopa a napravo sv. Ivana.
V transeptu lodi kostela lze objevit nad bočními dveřmi vlevo bílý reliéf pelikána a nad ním Ježíše, kterého vyobrazení pelikána často symbolizuje, nad bočními dveřmi vpravo reliéf ryby, která je známým symbolem křesťanství a nad ní Pannu Marii. V průčelí vítězného oblouku, který se klene nad presbytářem, pak i barevně provedené symbolické zobrazení Boha Otce. Na úrovni varhanního kůru jsou lunety s andělskými chóry a pod nimi vždy dvojice evangelistů se svými atributy: vlevo sv. Marek (lev) a Lukáš (býk), vpravo sv. Matouš (anděl) a Jan (orel).
Pro doplnění uvádím, kde dnes můžete vidět další části mobiliáře, které byly původně instalovány v kostele sv. Václava. Prohlédnout si kazatelnu s vyobrazením starozákonních proroků Izaiáše, Daniela, Jeremiáše a Ezechiela od Štěpána Zálešáka, projít si křížovou cestu, využít zpovědnici, nebo si jen sednout do původních lavic z nemocničního chrámu, můžete v blízkém kostele sv. Vojtěcha v Libni. Poslechnout si původní bohnické varhany z roku 1929 musíte zajet do kostela sv. Jana Nepomuckého až do Košíř.
Nejdále se však musíte vydat za hlavním oltářem, který už bez obrazu sv. Václava, byl umístěn do kostela Nejsvětějšího srdce Páně ve Velkém Oseku u Kolína (obrazy sv. Cyrila a Metoděje od Jakuba Obrovského v něm visí odděleně na bočních stěnách) a tam také naleznete křtitelnici ze sliveneckého mramoru od Karla Gabriela a z bohnického kostela odvezenou sochu Panny Marie z bílého karaského mramoru od sochaře Františka Úprky, bratra malíře Joži Úprky. Paramenta, která pro kostel sv. Václava vytvořil Josef Fanta, se ocitla neznámo kde. Tolik ohlédnutí za původní výzdobou a vybavením kostela.
Současné vybavení kostela
Kostel sv. Václava byl z iniciativy prvního polistopadového ředitele léčebny MUDr. Zdeňka Bašného a ve spolupráci s arcibiskupstvím pražským obnoven a na svátek Panny Marie Lurdské 11. února roku 1993, který byl z podnětu papeže sv. Jana Pavla II. v tom roce poprvé slaven jako Světový den nemocných, znovu vysvěcen tehdejším arcibiskupem pražským Miloslavem kardinálem Vlkem, za přítomnosti papežského nuncia Giovanniho Coppy.
Také za jejich nástupců, ředitele nemocnice Martina Hollého a pražského arcibiskupa Dominika kardinála Duky, je pokračováno nejen v rozvíjení duchovní péče o nemocné přímo na pavilonech založením Týmu spirituální péče, který od roku 2009 koordinuje nemocniční kaplan Mgr. Jaromír Odrobiňák, ale také v doplňování výzdoby a vybavení nemocničního kostela, které inicioval katolický kněz Ing. Jan Kofroň.
Jeho zásluhou byla v roce 2011 zřízená kaple Ducha Svatého s vitrážemi (z uměleckého sklenářství Jiřička – Coufal) „Zvěstování Páně“ a „Křtu Páně“ od Oldřicha Seluckého, který je rovněž autorem nového svatostánku v kapli nebo obrazu Zmrtvýchvstání Páně, jenž je umístěný vpravo od presbytáře. Vlevo od presbytáře se pak nachází velký krucifix, jedná se o restaurátorskou práci Karla Stádníka.
Včele presbytáře visí od roku 1993 obraz zachycující mučednickou smrt sv. Václava od Jana Stosse. Pod ním se nachází kopie sochy Panny Marie Svatohorské. Křížovou cestu v lodi kostela tvoří dvanáct zastavení od zdejšího arteterapeuta Karla Peřiny, dokončené rovněž v roce 1993. U vchodu do kostela se nachází kropenka – původně křtitelnice – od Zdeňka Šimka z roku 1967. Nová křtitelnice z roku 2012, umístěná v presbytáři, je od Kateřiny Němcové, stejně jako keramické vázy a svícny na obětním stole, nebo sedmiramenný židovský svícen (menora) v presbytáři.
V kapli Ducha Svatého můžeme ještě vidět korpus Ukřižovaného Krista bez kříže od Stanislava Hanzla, nebo dřevěnou sochu patronky psychicky nemocných sv. Dymfny od polského řezbáře Piatkowského, či sošku Madony s dítětem od místní arteterapeutky Marie Tomanové, která je rovněž autorkou keramických destiček s biblickými motivy umístěných na dveřích v různých částech kostela. Keramický betlém vyrobili pacienti pod vedením arteterapeutky Evženie Tomkové-Towen.
Kůr
Na kůru pak nalezneme varhany, které pro kostel získala nadace Bona poté, co doprovázely bohoslužbu při návštěvě papeže sv. Jana Pavla II. v Praze na Letné 27. dubna 1997. Na kruchtě za varhanním kůrem se nacházejí terapeutické prostory, ve kterých každý všední den probíhají pod vedením psychoterapeutů MUDr. Prokopa Remeše a Moše Kollera skupiny hagioterapie. I tyto prostory bývají součásti komentovaných prohlídek kostela, které na vyžádání jednotlivých oddělení pro pacienty organizuje jáhen Jaromír Odrobiňák.
Okna
Zvláštní historií si prošla okna v kostele. Při jeho postavení se jednalo o barevná okna od Josefa Hlavína, která zachycovala další světce, kteří bývají řazení mezi české zemské ochránce: sv. Josef, sv. Vít, sv. Zikmund, sv. Anna, sv. Zdislava a blahoslavená Mlada. Tato okna byla však rozbitá po roce 1951, kdy prostor kostela využívali vojáci postupně jako kinosál a tělocvičnu, než se stal skladem zeleniny a poté nábytku. V šedesátých letech, kdy kostel sloužil jako depozitář pro sochy, byla původní okna nahrazena novými s motivy humanistického realismu (Práce, Mír, Budoucnost, Uzdravení, Láska a Pomoc bližnímu) od Milana Halušky, která jsou dnes uskladněná na půdě kostela. Svým výtvarnými motivy měla odpovídat zamýšlenému využití kostela jako muzea psychiatrie a výstavní sině. Při rekonstrukci kostela na začátku devadesátých let byla na žádost památkářů okna zasklena tvrzeným mléčným sklem.
Využití kostela
V kostele sv. Václava, který byl původně vystavěn pro katolickou liturgii, jsou v současnosti pravidelně slouženy kromě nedělních římskokatolických bohoslužeb (kněžími Janem Kofroněm a Pavlem Klimovičem), také bohoslužby evangelické (faráři Ondřejem Kolářem a Miroslavem Erdingerem), dále husitské bohoslužby (farářem Jiřím Chválou) a pod vedením terapeuta Pavla Hynka probíhají pondělní setkání nad Biblí. Mimo liturgických a terapeutických účelů je nemocniční kostel využíván rovněž pro konání kulturních akcí, které se už staly součásti komunitního života nejen Prahy 8.
Prameny:
Otakar Hruška – Pamětní kniha duchovní správy Královského českého zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích (archív PNB).
Josef Tichý – Historie Bohnické psychiatrie (Galén 2006) a osobní rozhovory.
Lucie Hančilová – Vitráže v secesních kostelech v Praze a okoli (Bakalářská práce KTF UK 2013) a osobní rozhovory.
Inka Pospíšilová – Návrhy uměleckého řemesla pro liturgii v díle Josefa Fanty (Diplomová práce KTF UK 2014) a osobní rozhovory.
Odkazy:
O kostele sv. Václava v Bohnicích (video).
Secese a kubismus v sakrální architektuře (audio).
Římskokatolická farnost při kostele sv. Petra a Pavla v Bohnicích.
Nemocniční kaplan
Mgr. Jaromír Odrobiňák
Mobil: (+420) 776 470 310
E-mail: jaromi.odrobinak@bohnice.cz
Bohoslužby
Pondělí: 15:30 Starokatolická bohoslužba.
Středa: 15:30 Evangelická bohoslužba.
Pátek: 15:30 Husitská bohoslužba.
Neděle 10:00 Římskokatolická mše svatá.
